Francoise Mayerová ve své erudované a informativně bohaté knize souhrnně vyšetřuje vztah české společnosti — obyčejných lidí, bývalých politických vězňů, komunistů a disidentů — ke komunistické éře. Zkoumá, jak se vytvářejí představy o české minulosti a jak se ustanovují osobní i skupinové identity. Podává zasvěcenou zprávu o právních, politických a intelektuálních debatách nad českou minulostí. Jistý limit práce spočívá v jejím omezení na idealistické stanovisko a opomíjení hmotných zájmů. Kniha se například obšírně věnuje diskusím o lustracích, ale neuvádí debaty o restitucích a privatizaci. O vzpomínkách obyčejných Čechů se mnoho nedozvíme, protože…