Francouzská revoluce, která je obecně vnímána jako přelom, od kterého se odvíjí moderní evropské dějiny, měla dvojí tvář, podobně jako dědictví, které nám po sobě zanechala – odstranila sice absolutismus, ale zároveň pomohla nastolit absolutismus nový, dokonalejší, výkonnější, pro svobodu nebezpečnější, který stojí u kořenů všeho neblahého, co se odehrálo na starém kontinentě v minulém století. Nadějnou konstituci rychle nahradila vůle či zvůle lidu a revoluce zdegenerovala v teroristický režim s mesianistickými, teokratickými rysy, kdy lid, obdařený božskými atributy, stanul jako nikým a ničím neomezený suverén nad parlamentem…