U prací Jana Koblasy je na první pohled patrné, že to nejsou díla samoúčelná, nejsou sama o sobě, není to umění pro umění, ale vždy odkazují k něčemu dalšímu, co je skutečně podstatné. Proto má také Koblasa k formě, materiálu, způsobu výtvarného zpracování či vyjádření úžasně svobodný vztah. Ačkoli je jeho dílo neobyčejně rozmanité, spojuje je v jeden celek právě tento autorův vnitřní interes. Je to patrné už v Koblasových raných „realistických“ plastikách, modelovaných ne za účelem co nejvěrnějšího zachycení zpodobované postavy a jejího charakteru, což je…